close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Slave to Sensation - Kapitola 1. 1/2

8. dubna 2012 v 20:11 | Barny |  Slave to Sensation (kniha on-line)
Tak, konečně jsem tu. Asi bych na začátek měla upozornit, že slovíčko Psy je z anglického originálu a nemá tudíž nic společného s naším českým psi. Má značit cosi se psychikou, ale nejde mi přesně přeložit, takže jsem ho nechala.
A teď už dál kromě konstatování, že se svojí korekcí stejně nejsem moc spokojená nebudu zdržovat od čtení... ;)


Kapitola 1
Sascha Duncanová nemohla přečíst jediný řádek zprávy blikající na obrazovce jejího kapesního organizéru. Opar strachu jí zatemňoval vidění, izolujíc ji od chladné efektivity kanceláře její matky. I zvuk Nikity zaměstnané hovorem sotva pronikal její zkřehlou myslí.
Byla vyděšená.
Dnes ráno se probudila, aby se našla schoulená ve své posteli, fňukající. Normální Psy nefňukali, neukazovali žádné emoce, necítili. Ale Sascha od dětství věděla, že není normální. Úspěšně svou vadu skrývala po dvacet šest let, ale teď se věci horšily. Velmi, velmi horšily.
Její mysl se horšila v takové zrychlující se míře, že začínala zažívat fyzické nežádoucí účinky - svalové křeče, třesy, poruchy srdečního rytmu, a ty drsné slzy po snech, na které nikdy nevzpomínala. Brzy se stane nemožným zakrýt její zlomenou psychiku.
Důsledkem ukázání bude uvěznění v Centru. Samozřejmě to nikdo nenazýval vězením.
Nazývané "rehabilitačním zařízením" poskytovalo brutálně efektivní způsob pro Psy vyřadit slabé ze stáda.
Až by s ní skončili, kdyby měla štěstí, skončila by slintající nepořádek s ani nejmenším ponětím jak mluvit. Kdyby takové štěstí neměla, udržela by si dostatek svých myšlenkových procesů, aby se stala dronem v rozsáhlých obchodních sítích Psy, robotem s jen tolika vlastními neurony fungujícími na registrování mailu nebo zametání podlah.
Pocit její ruky tisknoucí organizér ji vytrhl zpátky do reality. Pokud bylo jedno místo, kde se nemohla zhroutit, bylo to tady, sedící před svou matkou. Nikita Duncanová mohla být její krev, ale také byla členkou Rady Psy. Sascha si nebyla jistá, že kdyby na to přišlo, neobětovala by Nikita svou dceru, aby udržela své místo nejmocnější osoby na světě.
S děsivým odhodláním začala posilovat duševní štíty, které chránily tajemství chodeb její mysli. Byla to jedna věc, ve které vynikala a v době, kdy její matka ukončila svůj hovor, dávala Sascha najevo tolik emocí, jako socha vytesaná z arktického ledu.
"Za deset minut máme schůzku s Lucasem Hunterem. Jsi připravená?" Nikitiny oči mandlovitého tvaru neobsahovaly nic jiného než chladný zájem.
"Samozřejmě, Matko." Přinutila se setkat s tím přímým pohledem bez zamrkání, snažíc se neuvažovat, jestli její vlastní byl tak neodhalující. Pomohlo, že na rozdíl od Nikity měla oči půlnočního nebe jako kardinální Psy - nekonečné pole černé poseté tečkami studeného bílého ohně.
"Hunter je alfou vrtkavců, takže ho nepodceňuj. Přemýšlí jako Psy." Nikita se otočila, aby vyzvedla obrazovku svého počítače, plochý panel, který vyklouzl vzhůru a z povrchu jejího stolu.
Sascha vyvolala příslušné údaje na svém organizéru. Miniaturní počítač obsahoval všechny poznámky, které mohla potřebovat na schůzku a byl dostatečně kompaktní, aby se vešel do její kapsy. Pokud Lucas Hunter uvízl věrný typu, vytasí se s tvrdými papírovými kopiemi ode všeho.
Podle jejích informací se Hunter stal jediným vládnoucím alfou ve smečce leopardů Temné Řeky ve věku dvaceti tří let. Za deset let od té doby upevnila Temná Řeka své držení nad San Franciscem a okolních regionech v dosahu, takže teď byli dominantními predátory v oblasti. Vnější vrtkavci, kteří chtěli pracovat, žít nebo hrát v teritoriu Temné Řeky museli získat jejich svolení. Pokud nezískali, vstoupil v platnost územní zákon vrtkavců a výsledkem byl divoch. Co přimělo Saschiny oči široce se rozevřít při jejím prvním čtením tohoto materiálu bylo, že Temná Řeka vyjednala smlouvu o neagresi se Sněžnými Tanečníky, vlčí smečkou, která ovládala zbytek Kalifornie. Vzhledem k tomu, že Sněžní Tanečníci byli známí jako zlí a nemilosrdní ke komukoliv, kdo se odvážil sbírat sílu na jejich území, přimělo ji to přemýšlet o civilizovaném obrázku Temné Řeky. Nikdo vlky nepřežije hraním mile.
Zazněl měkký zvonek.
"Půjdeme, matko?" Nic na Nikitině vztahu k Sasche nebylo, nebo kdy bývalo, mateřské, ale protokol uváděl, že musí oslovovat svou rodinu označeními.
Nikita přikývla a postavila se v celé své výšce, elegantních pět osm. Oblečená v černém kalhotovém kostýmu spojeném s bílou košilí vypadala každým coulem jako úspěšná žena, kterou byla, její vlasy sestříhané těsně pod uši v tupém stylu, který jí padl. Byla nádherná. A byla smrtící.
Sascha věděla, že když šly bok po boku, jako to dělaly teď, nikdo by je nepovažoval za matku a dceru. Byly stejné výšky, ale tam podoba končila.
Nikita zdědila své asijské oči, jako šipky rovné vlasy a porcelánovou pleť po své napůl japonské matce. V době, kdy byly geny předávány Sasche, vše, co přežilo, bylo nejlehčí zešikmení očí.
Místo Nikitiny pokrývky třpytivých modro-černých, měla bohaté ebenové vlasy, které vstřebávaly světlo jako inkoust a točily se tak divoce, že byla nucena je každé ráno stáhnout do těžkého copu.
Její kůže byla tmavý med spíš než slonovina, důkaz genů jejího neznámého otce. Saschiny záznamy narození ho uváděly jako anglo-indického původu.
Trošku se zařadila, když se dveře zasedací místnosti přiblížily. Nenáviděla setkání s vrtkavci a ne kvůli obecnému odporu Psy jejich otevřené emotivitě. Připadalo jí, že věděli. Nějak mohli cítit, že nebyla jako ostatní, že byla vadná.
"Pane Huntere."
Vzhlédla při zvuku hlasu své matky.
A ocitla se ve vzdálenosti dotyku toho nejnebezpečnějšího muže, jakého kdy viděla.
Neexistovala žádná další slova, která by ho popisovala. Přes šest stop vysoký, byl stavěný jako bojový stroj, kterým byl v divočině, čistá svalová hmota a tahová pevnost.
Jeho černé vlasy se mu otíraly o ramena, ale nebylo na tom nic jemného. Místo toho to naznačovalo nespoutanou vášeň a temný hlad leoparda pod kůží. Nepochybovala, že byla v přítomnosti predátora.
Pak otočil hlavu a ona uviděla pravou stranu jeho tváře. Čtyři zubaté linie, připomínající jizvy od drápů nějakého velkého zvířete, rýhy ztlumily zlato jeho kůže. Jeho oči byly hypnoticky zelené, ale byly to ty sekající jizvy, co upoutalo její pozornost. Nikdy předtím nebyla tak blízko jednomu z vrtkavských Lovců.
"Paní Duncanová." Jeho hlas byl tichý a trochu hrubý, jakoby zachycený na okraji vrčení.
"Tohle je má dcera, Sascha. Bude prostředníkem pro tento projekt."
"Těší mě, Sascho." Naklonil hlavu směrem k ní, oči přetrvávajíc o vteřinu déle, než bylo nutné.
"Nápodobně." Mohl slyšet rozeklaný tlukot jejího pulsu? Byla to pravda, že smysly vrtkavců byly mnohem lepší, než jakékoliv jiné rasy?
"Prosím." Ukázal jim, aby se posadily u skleněné desky stolu a zůstal stát, než tak udělaly. Pak si vybral židli přesně naproti Sasche.
Přinutila se oplácet mu pohled, neošálená jeho rytířstvím v pasování se do jejího strážce. Lovci byli vyškoleni, aby vyčenichali zranitelnou kořist. "Podívali jsme se na vaši nabídku," začala.
"Co si myslíte?" Jeho oči byly pozoruhodně jasné, tak klidné, jako nejhlubší oceán. Ale nebylo na něm nic studeného nebo praktického, nic, co by popíralo první dojem z něj, jako by něco divokého bylo sotva blokováno.
"Mustíte vědět, že Psy-vrtkavčí obchodní aliance málokdy fungují. Konkurující priority."
Nikitin hlas zněl naprosto nezvučně ve srovnání s Lucasovým.
Jeho reagující úsměv byl tak zpustlý, že se Sascha nemohla podívat pryč. "V tomto případě si myslím, že máme stejnou. Potřebujete pomoci a naplánovat bydlení, které se bude odvolávat na vrtkavce. Chci vnitřní dráhu na nové Psy projekty."
Sascha věděla, že to nemůže být všechno. Oni ho potřebovali, ale on nepotřeboval je, ne když obchodní zájmy Temné Řeky byly natolik rozsáhlé, že soupeřily s jejich vlastními. Svět byl pod nosy Psy měněn, lidská a vrtkavská rasa už ne spokojené bytím druhý nejslepší. Byla to míra jejich arogance, že většina jejích lidí pokračovala v ignorování pomalého posunu v moci.
Sedíc tak blízko uzavřené zuřivosti, která byla Lucasem Hunterem, přemýšlela o slepotě jejích bratrů. "Pokud s vámi budeme jednat, budeme očekávat stejnou úroveň spolehlivosti, kterou bychom dostali, kdybychom do toho šli s konstrukční a designérskou firmou Psy."
Lucas se podíval na ledovou dokonalost Saschy Duncanové a přál si, aby věděl, co na ní bylo, co z něj štvalo peklo. Jeho zvíře vrčelo a přecházelo v kleci jeho mysli, připravené vyskočit a čichat k jejímu uklidňujícímu tmavě šedému kalhotovému kostýmu. "Samozřejmě," řekl, fascinován drobnými fleky bílého světla, které přicházely a odcházely v temnotě jejích očí.
Málokdy byl tak blízko kardinálnímu Psy. Byli natolik vzácní, že se nemíchali s masami, obdařené vysokými posty v Radě Psy jakmile dosáhly jakéhokoliv druhu zralého věku. Sascha byla mladá, ale nebylo na ní nic nevyzkoušeného. Vypadala tak nelítostně jako zbytek její rasy, jak bezcitná, tak chladná.
Mohla být spolupachatelem vraha.
Kterýkoliv z nich mohl být. To byl důvod, proč Temná Řeka pronásledovala vysokou-úroveň Psy po měsíce, hledajíc způsob, jak proniknout do jejich obrany. Projekt Duncanové byl neuvěřitelnou šancí.
Nejen že Nikita byla mocná sama, byla členkou nejvnitřnějšího kruhu - Rady Psy. Jakmile bude Lucas uvnitř, bude jeho práce najít identitu sadistického Psy, který ukradl život jedné z žen Temné Řeky… a zpracovat ho. Žádné slitování. Žádné odpuštění.
Před ním Sascha pohlédla na štíhlý organizér, který držela. "Jsme ochotní nabídnout sedm milionů."
Vzal by i penny, kdyby ho to mělo dostat do tajných chodeb světa Psy, ale nemohl dovolit, aby byly podezřívavé. "Dámy." Naplnil to slovo smyslností, která byla natolik jeho částí, jako jeho zvíře.
Většina vrtkavců a lidí reagovala na slib potěšení vyplývající v jeho tónech, ale tyhle dvě zůstaly klidné. "Oba víme, že kontrakt nepůjde na nic horšího, než deset milionů. Neztrácejme čas." Mohl přísahat, že v Saschiných očích jako noční nebe zaplálo světlo, světlo, které hovořilo o přijaté výzvě. Panter v něm tiše zavrčel v odpověď.
"Osm. A chceme práva na schválení každé fáze práce od návrhu po výstavbu."
"Deset." Udržoval svůj tón hedvábně hladkým. "Vaše žádost způsobí značné zpoždění. Nemůžu pracovat efektivně, pokud se sem budu muset courat pokaždé, když budu chtít udělat malou změnu."
Možná by mu více návštěv mohlo dovolit sesbírat nějaké informace o vrahově chladné stopě, ale to bylo pochybné. Nikita by stěží nechala citlivé dokumenty Rady povalovat kolem.
"Dejte nám chvilku." Starší žena se podívala na mladší.
Drobné chloupku vzadu na jeho krku se vztyčily. Vždycky to dělaly v přítomnosti Psy, kteří aktivně používali své síly. Telepatie byla jen jedním z jejich mnoha talentů a jediným, který, připouštěl, přišel velmi vhod při obchodních jednáních. Ale jejich schopnosti je také oslepovaly.
Vrtkavci se před dlouhou dobou naučili využít Psy pocitu nadřazenosti.
Téměř o minutu později na něj Sascha promluvila. "Je pro nás důležité mít nad každou etapou kontrolu."
"Vaše peníze, váš čas." Položil své ruce na stůl a spojil prsty do stříšky, všímajíc si, jak k němu její oči přešly. Zajímavé. V jeho zkušenosti Psy nikdy neprojevovali vědomí o řeči těla. Bylo to, jako by byli plně mozkoví, uzavření ve světě jejich myslí. "Ale když trváte na takovém množství zapojení, nemůžu slíbit, že dodržíme harmonogram. Ve skutečnosti zaručím, že nedodržíme."
"Máme návrh na započítání tohohle." Oči jako noční nebe se setkaly s jeho. Zvedl obočí. "Poslouchám." A stejně tak panter uvnitř něj. Jak muž, tak zvíře shledávali Saschu Duncanovou podmanivou způsobem, kterému žádný z nich nemohl rozumět. Část z něj jí chtěla pohladit… a část z něj chtěla kousnout.
"Rádi bychom pracovali bok po boku s Temnou Řekou. Pro usnadnění žádám, abyste mi poskytl kancelář ve vašem domě."
Každý nerv, který měl, se napjal. Právě mu byl udělen přístup ke kardinálnímu Psy téměř dvacet čtyři sedm. "Chcete se připojit k mému boku, miláčku? To je v pořádku." Jeho smysly zaznamenaly změnu v atmosféře, ale byla tak jemná, že byla pryč, než ji mohl identifikovat.
"Máte pravomoc podepsat se na změnách?"
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 síma síma | 9. dubna 2012 v 12:42 | Reagovat

zajímavé :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama