close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Slave to Sensation - Kapitola 3.

11. května 2012 v 20:33 | Barny |  Slave to Sensation (kniha on-line)
Tak jste mě ukecaly a máte mě tu :P :D :D


KAPITOLA 3
"Nemáš tahle oprávnění."
Smějíc se, nechal její cop proběhnout svou rukou. Ustoupila ve vteřině, kdy jí dopadl na záda.
Čas her skončil. "Vybral jsem tuhle zemi," řekl, odpovídajíc její dřívější otázku, "kvůli její blízkosti přírodě. I když většina vrtkavců žije civilizovaný život, jsme jak zvířata, tak lidé - potřeba toulat se přírodou je v naší krvi."
"Jak o sobě smýšlíš ty?" zeptala se. "Člověk nebo zvíře?"
"Jsme obojí."
"Jeden musí převažovat." Zamračení soustředění kazilo dokonalost její tváře. Zamračení? U Psy? Bylo pryč o vteřinu později, ale on ho viděl. "Ne. Jsme jedním. Jsem tak panter jako jsem člověk."
"Myslela jsem, že jsi leopard."
"V několika kočičích rodinách existují černí panteři. Je to zbarvení naší kůže, co nás dělá pantery, ne naše druhy." Nebyl překvapený, že to nevěděla. Pro Psy byli vrtkavci všichni zvířata, všichni stejní. To byla jejich chyba. Vlk nebyl to samé jako leopard, orel nic jako labuť.
A pronásledující panter byl nebezpečnou a zuřivou kombinací.
Sascha sledovala Lucase vracet se k autu, aby zvedl svůj telefon, aby zavolal Sněžným Tanečníkům.
Chráněna jeho obrácenými zády si dovolila ocenit jeho ryze mužskou krásu. Byl prostě… svůdný. Nikdy předtím tohle slovo nepoužila, nikdy nenašla nikoho nebo nic, nač by ho bylo vhodné použít. Ale Lucas Hunter do této definice rozhodně spadal.
Na rozdíl od studené formálnosti mužů Psy byl hravý a přátelský. To všechno ho jen činilo více nebezpečným. Zahlédla predátora číhajícího pod povrchem - Lucas mohl hrát mile, ale když byl čas kousnout, šel po krku. Nikdo nebyl alfou dravé smečky v tak mladém věku, aniž by byl cokoliv menšího než vrchol potravního řetězce.
To ji neděsilo. Možná proto, že viděla pravou hrůzu v labyrintu PsyNet, věci tak zlé a odporné, že Lucasova otevřená dravá přirozenost byla tak vítaná jako závan čerstvého vzduchu. Mohl se ji snažit okouzlit, ale nikdy nepředstíral, že by byl čímkoliv jiným, než byl - lovec do jádra, dravec uvnitř a navenek, smyslný muž dobře si vědomý vlivu své sexuality.
Činil ji hladovou, přiměl ji cítit syrové a divoké věci, které hrozily rozbít stále křehčí masku chladu Psy, kterou nosila, aby přežila. Měla by od něj utéct tak daleko, jak bylo možné. Místo toho shledala samu sebe kráčející k němu, když zamířil zpět, u svého ucha držené elegantní stříbrné zařízení na světelná léta vzdálené od Bellova původního vynálezu.
"Prodají to za dvanáct miliónů." Stál pár metrů od ní a ukazoval, že spojení bylo naživu.
"To je dvojnásobek co tato země stojí na volném trhu." Nebude šikanována. "Nabízím šest a půl."
Lucas si přidržel telefon u ucha a když neopakoval její nabídku, uvědomila si, že Sněžný Tanečník na druhé straně ji musel slyšet. Bylo to připomínka, že navzdory egoistickému pohledu jejich rasy na sebe samé jako na nejvyšší z vůdců Země, vrtkavci měli některé pozoruhodné síly.
"Říkají, že nemají zájem obohacovat Psy. Nesedře je to, pokud to nekoupíš. Budou šťastni, až to prodají tvojí konkurenci."
Sascha udělala svůj domácí úkol. "Nemůžou. Rodinná skupina Rika-Smythe už potopila veškeré dostupné finanční prostředky do podniku v San Diegu."
"Pak to nechají prázdným. Dvanáct miliónů nebo odcházejí." Lucas ji sledoval intenzivním pohledem těch neuvěřitelných zelených očí a ona přemýšlela, jestli se snažil vidět do její duše. Mohla mu říct, že to bylo marné úsilí. Byla Psy - neměla duši.
"Nemůžeme do vývoje investovat tolik. Nikdy nezískáme zpět náklady. Najdi mi jiné místo," řekla, pokoušejíc se znít chladně a pod kontrolou, navzdory znepokojujícímu účinku Lucasovy přítomnosti.
Tentokrát zopakoval její slova do telefonu. Po chvilce naslouchání řekl, "Necouvají. Ale mají pro tebe protinabídku."
"Poslouchám."
"Dají ti zemi výměnou za padesát procent ze zisků a podepsání smlouvy, že žádný z domů nebude prodán Psy. Také chtějí přísliby umístěné na činy zajišťující, že všichni budoucí majitelé je také nemohou prodat Psy." Pokrčil rameny. "Pozemek musí zůstat ve vrtkavčích nebo lidských rukou."
Byla to poslední věc, kterou by očekávala, ale Lucasovy oči říkaly, že věděl. A nevaroval ji. To ji přimělo být na pozoru. Snažil se od ní vyprovokovat reakci? "Dej mi chvíli. Tohle není rozhodnutí, které jsem oprávněná udělat."
Odcházejíc pro odstup, i když nebyl nezbytně nutný, se pojila se svou matkou přes PsyNet. Obvykle používaly jednoduché telepatické spojení, ale Sascha nebyla dost silná, vysílat přes tak velkou vzdálenost. Otevřená ilustrace její slabosti sloužila k připomenutí jí, aby zůstala ve střehu. Na rozdíl od ostatních kardinálů byla odstranitelná.
Nikita ihned odpověděla. "Co to je?" Část jejího vědomí čelila části Saschina v uzavřeném mentálním prostoru v rozlehlosti PsyNetu.
Sascha zopakovala nabídku a dodala, "Je to určitě vynikající poloha z hlediska vrtkavčích potřeb. Se Sněžnými Tanečníky odevzdávajícími půdu je naše investice způlená takže sdílení zisků nezasáhne do naší spodní hranice. Nakonec bychom si mohli polepšit."
Nikita se před zodpovězením odmlčela a Sascha věděla, že vyhledávala data. "Ti vlci mají špatný zvyk snažení se převzít cokoliv, v čem mají prsty."
Sascha měla pocit, že většina predátorských vrtkavců měla zvyk tohle dělat. Podívejte se na Lucase - snažil se ji převzít od chvíle, kdy na ní spočinul očima.
"Nejsou známí vlastními investicemi. Myslím, že by to mohla být emocionální reakce proti převzetí kontroly jejich země padnoucí do rukou Psy."
"Mohla bys mít pravdu." Další pauza. "Navrhni dohodu uvádějící, že máme kontrolu nad vším od návrhu po konstrukci a uvedení na trh. Musí být tichým partnerem. Budeme sdílet zisky, ale nic jiného."
"Co o jejich požadavku, že žádný pozemek nebude prodán nám?" Nám. Psy. Lidem, ke kterým nikdy doopravdy nepatřila. Ale byli vším, co měla. "Je to legální v rámci zákonů Rozvoje Soukromého Sektoru."
"Ty jsi hlavou projektu. Co myslíš?"
"Žádný Psy tady nebude chtít žít." Tolik prostoru většinu její rasy děsilo. Preferovali žít v pěkných boxech náměstí s definovanými limity. "Nestojí to za boj a my nebudeme muset dát Lucasovi jeho milion, pokud neprodá všechny jednotky."
"Ujisti se, že tomu rozumí."
"Ujistím." Její vnitřnosti říkaly, že panter byl daleko před nimi. Lucas na ni neútočil jako nějaký blázen.
"Zavolej mi, kdybys měla nějaký problém."
Nikitina přítomnost pohasla. Když se Sascha vrátila k Lucasovi, našla ho mnoucího si zadní část krku, jako kdyby ho něco podráždilo. Její oči následovaly pohyb jeho paže, fascinované hladkými liniemi svalů zjevných i pod bundou ze syntetické kůže. Každý pohyb, který udělal, byl plynulý, elegantní, jako velká kočka na lovu.
Teprve když zvedl obočí, uvědomila si, že zírala. Bojujíc se začervenáním, řekla, "Odsouhlasíme jejich požadavky, pokud oni odsouhlasí, že budou tichým partnerem. A to znamená o nich ani zvuk."
Sundal ruku ze zadní části krku a položil si telefon k uchu.
"Souhlasí - vypracuju smlouvu." Zavřel malý plochý komunikátor.
"Nezapomeneme, že musíš prodat všechny bydliště, abys dostal konečný milion."
Na jeho pomalém úsměvu bylo něco výrazně samolibého. "Žádný problém, miláčku."
Teprve když se dostávali zpátky k autu, uvědomila si, že tohle byla první Psy-vrtkavčí fifty-fifty obchodní dohoda, o které kdy slyšela. Nevadilo jí to - její instinkty říkaly, že jednají velmi dobře. Moc špatné, že by ji uvedení slova "instinkty" dostalo na chemickou lobotomii.
***
Lucas byl naprosto frustrovaný. Nejen, že Sascha odmítala odhalit něco užitečného, ona stále vyzdvihovala malé zvláštnosti vrtkavců, které by žádný Psy neměl být schopen cítit. Ještě hůř, musel bojovat s nutkáním ji poučovat spíš než ji jemně vyslýchat pro odpovědi.
"A co tohle?" Ukázal jí další řádek navrhované smlouvy. Seděli v jeho kanceláři na vrcholu budovy Temné Řeky. Našel jí kancelář hned ve vedlejších dveřích. Bylo to perfektní uspořádání. Kdyby mluvila.
Dívala se na kus papíru a posunula ho nazpátek přes tmavé dřevo stolu. "Pokud změníš slovíčko ´na´ na ´v´, je to v pořádku."
Přemýšlel o té změně. "Dobře. Sněžní Tanečníci s tebou kvůli tomuhle bojovat nebudou."
"Ale budou bojovat se mnou?"
"Ne, pokud je smlouva fér." Přemýšlel, jestli by Psy vůbec kdy porozuměl významu integrity.
"Věří mi a já jim řeknu pravdu. Tak dlouho, jak nebudeš zkoušet nic tajného, dodrží své slovo."
"Může být slovu vrtkavců věřeno?"
"Pravděpodobně daleko víc, než tomu od Psy." Cítil, jak se jeho čelist napjala, když přemýšlel o sebe-ospravedlňujícím způsobu, který Psy prohlašovali, že je bez hněvu a násilí, když se stávalo zatraceně jasným, že nic takového nebyl.
"Máš pravdu. V mém světě je decentní vykrucování považováno za účinný nástroj."
Byl velice překvapený jejím přijetím jeho připomínky. "Jen decentní?"
"Někteří možná zacházejí příliš daleko."
Byl na ní klid, který ho přiměl chtít pokrýt prostor mezi nimi a pohladit jí rukou po těle. Možná by dotek dosáhl toho, čeho slova ne. "Kdo potrestá ty, kteří zašli příliš daleko?"
"Rada." Prohlášení bylo absolutní.
"Co když se Rada mýlí?"
Její oči se setkaly s jeho, neohrožené a strašidelně krásné. "Vědí všechno, co se děje na PsyNet. Jak by se mohli mýlit?"
Což znamená, odvodil si, že ne každý byl zasvěcený do tajemství Netu.
"Ale když nikdo jiný nemá přístup ke všem informacím, jak mohou být voláni k zodpovědnosti?"
"Kdo volá k zodpovědnosti tebe?" zeptala se místo odpovědi. "Kdo trestá alfu?"
Přál si, aby byl na druhé straně stolu, takže by se jí mohl dotknout a zjistit, zda bojovala ohněm s ohněm, nebo jednoduše byla praktická. "Pokud bych porušil zákony smečky, sesadí mě Strážci. Kdo sesadí Radu?"
Téměř si myslel, že neodpoví. Pak řekla, "Oni jsou Rada. Jsou nad zákonem."
Lucas přemýšlel, jestli chápala, co právě připustila. Víc než to, chtěl vědět, jestli se starala. Tohle bylo opravdu šílenství, protože jediná věc, o kterou se Psy starali, byla chladná sterilita jejich života. Kromě toho každý instinkt, který měl, říkal, že Sascha byla odlišná.
Musel pravdu o ní odhalit dříve, než udělá něco, čeho by litoval. A nejlepší způsob, jak rozlousknout neproniknutelnou skořápku Psy mohl být vytrhnout ji z bezpečí světa, který znala a vhodit ji do plamenů. "Co oběd?"
"Můžu se tu s tebou zase setkat za hodinu," začala.
"To bylo pozvání, miláčku." Přidal něžnost jako dráždidlo. Minule reagovala a chtěl vidět, jestli uklouzne znovu. "Nebo máš rande?"
"My nerandíme. A přijímám tvé pozvání." Žádná zjevná reakce, ale cítil hrot hněvu.
Vstal, spokojenost hučící jeho žilami - past zaklapla. "Nasyťme hlad."
Zdálo se, že se ty lehce nakloněné oči rozšířily, ale pak zamrkala a bylo to pryč. Klamal sám sebe, představujíc si emoci na jedné z nemilosrdných Psy, protože se k ní shledal přitahován? Spaní s nepřítelem nebylo součástí plánu. Naneštěstí jeho panteří polovina byla na cestě zničení nejlépe nastražených plánů, jakmile začala mít chuť ochutnat něco… nebo někoho.
O téměř čtyřicet minut později vystoupila Sascha z Lucasova auta před to, o čem tvrdil, že byl domov členů smečky. Nacházející se v široké zóně, kde začaly městské byty postupně ustupovat vlekoucím se okrajům lesů, byl dům izolovaný na konci dlouhé příjezdové cesty a objevil se vzadu na zalesněné rezervaci.
Cítila se nejistě a nepatřičně. Nikdo ji nikdy neučil, jak si poradit se situací, ve které byla… protože Psy nebyli obvyklé zvaní do domovů vrtkavců. "Jsi si jistý, že to členům tvé smečky nebude vadit?"
"Tammy si společnost zamiluje," ujistil ji Lucas. Jeho rychlé zaklepání bylo zodpovězeno zavoláním zevnitř domu a on vešel bez zaváhání.
Následujíc ho chodbou se ocitla ve vstupu do rozložité místnosti, která se ukázala být zkombinovanou kuchyní a jídelnou. Obdélníkový dřevěný stůl se šesti židlemi byl usazený zprava od ní. Nesl několik škrábanců, které si myslela, že by mohly pocházet z neopatrných drápů. Silné nohy byly stejně zjizvené.
Stůl a židle se nacházely na lesklé dřevěné podlaze pokryté barevným kobercem, který nemohl zakrýt nespočet škrábanců ve dřevě. Z větší části byly škrábance tenké a úzce rozložené, příliš úzké, aby pocházely od leopardích tlap. Mátly její analytickou mysl Psy.
"Lucasi!" Nádherná žena s bohatými hnědými vlasy vyšla zpoza pultu.
Lucas se s ní setkal uprostřed místnosti. "Tamsyn." Nakloníc se dolů, otřel se svými rty o její.
Žena ho na chvíli držela, než ustoupila.
Sascha byla šokována pocitem na zvracení, který napadl propast jejího břicha při svědectví tak ležérní intimity. Vyškolená v rozpoznávání emocí, aby je mohla zničit, rozpoznala tuhle jako žárlivost. Byla charakterizována hněvem a sobectvím a činila lidi extrémně zranitelnými. Cílem vyškolení bylo naučit ji, jak využívat vrtkavčí a lidské slabosti, ale používala informace k zakrývání vlastních chyb.
"Koho jsi přivedl na návštěvu?" Bruneta k ní přešla. "Ahoj. Já jsem Tamsyn."
Napřahovala ruku a pak ji sklonila, jako by si vzpomněla na Psy averzi k doteku.
"Já jsem Sascha Duncanová." Dívajíc se přes Tamsyno rameno se setkala s Lucasovým pohledem. Díval se na ni způsobem, který ji zneklidnil svou přímostí. Přiměla se věnovat pozornost zpět Tamsyn.
"Pojď," řekla žena. "Právě jsem dělala nejbožštější koláčky s čokoládovými štěpky*. Vy dva si můžete vzít první, než je zbytek smečky vyčenichá. Přísahám, že Kit a mladí vždycky vědí, když peču koláčky." Zamířila zpět na druhou stranu pultu. Když procházela kolem Lucase, jemně jí přejel klouby jedné ruky po tváři a ona se jemně otřela zpět proti němu.
Oprávnění kůže.
Druzi, milenci a smečka.
"Je tvoje družka?" Sascha přešla, aby se postavila vedle Lucase, snažíc se nezatínat zuby proti žárlivosti vířící v jejích vnitřnostech.
Tamsyn se zasmála, překvapujíc Saschu. Zapomněla, že vrtkavci měli o hodně lepší sluch, než Psy. "Proboha, ne. Neříkej tohle okolo Nata - mohl by se rozhodnout vyzvat Lucase na souboj nebo něco jiného stejně archaického a řízeného testosteronem."
"Omlouvám se," řekla Tamsyn, příliš si vědoma velkého zájmu v Lucasových očích. "Nechápala jsem."
Druhá žena se zamračila. "Co?"
Byl to Lucas, kdo odpověděl. "Políbili jsme se. Dotkli se."
"Ach tohle!" Tamsyn zvedla zpoza pultu talíř a položila ho na vrchol. "Tímhle se jenom členovi smečky říká ahoj."
Sascha přemýšlela, jestli věděli, jaké měli štěstí. Mohli ukázat takovou extrémní emoci beze strachu, že budou zablokováni a rehabilitováni. Část jí jim chtěla říct, že ona, také, byla hladová po dotyku, že její hlad byl tak velký, že hladověla. Ale věděla, že by bylo šílenstvím mluvit. Vrtkavci opovrhovali Psy. I kdyby nějak sympatizovali, co mohli udělat? Nic. Nikdo nikdy nevydržel sílu PsyNet - jediný způsob, jak z něj odejít, byla smrt.
"Pojď." Tamsyn jí pokynula. "Tyhle jsou dekadentní."
Sascha nikdy o jídlu nepřemýšlela jako o dekadentním. Zvědavá přešla, aby si vzala teplý koláček. Čokoláda. Byla to sladká látka vyhledávaná lidmi a vrtkavci. Psy jídelní plán ji neobsahoval, protože neměla žádnou výživovou hodnotu, která by nemohla být poskytnuta jinými, více účinnými prostředky.
"Díváš se na něj, jako bys nikdy předtím čokoládu neochutnala." Lucas se opřel o pult vedle ní. Nebylo pochyb o pobavení na jeho tváři.
Ruce jí svědily, aby šla po stopě jeho označení, a zjistila, jestli byla měkká nebo tvrdá, citlivá nebo ne. "Neochutnala." Soustředila se na koláček místo tepla vycházejícího z Lucasovy kůže. Teď, když si sundal sako, mohla vidět o mnoho víc sluncem pozlaceného mužského těla.
Tamsyny oči se rozšířily. "Ty ubožačko. Bylas oloupena."
"Dostávala jsem vyváženou stravu každý den mého života." Cítila se nucena bránit své lidi, i když věděla, že by ji vyhodili bez rozmýšlení ve chvíli, kdy by objevili její defekt.
"Výživu?" Lucas zavrtěl hlavou, posílajíc tmavé vlasy klouzat přes svalnatá ramena. "Jíš, abys fungovala?" Vyřídil koláček dvěma kousnutími. "Miláčku, tohle není způsob, jak žít."
V jeho očích blikal smích, ale bylo v nich také něco teplejšího, něco, co šeptalo, že by jí mohl ukázat, jak doopravdy žít.
Polkla vzplanutí touhy hrozící rozbitím její kontroly. Lucas Hunter byl silný.
A šílená část jí z něj chtěla usrknout, aby viděla, jestli chutnal tak dobře, jako zněl.
"Jdi na to," řekla Tamsyn, přitahujíc ji zpátky do reality nikterak příliš brzy. "Zkus jeden, než Lucas všechny zničí. Neotráví tě to."
Sascha si opatrně ukousla. Smyslový vjem ji zaplavil. Bylo to všechno, co mohla udělat, aby se zastavila před výkřikem. Není divu, že církev kdysi nazvala čokoládu kouzlem ďábla. Uklidňujíc samu sebe, když ji chtěla spolykat a ukrást si celý talíř pro sebe, to ukončila. "Má to neobvyklou chuť."
"Ale máš to ráda?" zeptala se Tamsyn.
Než mohla odpovědět, udělal to Lucas. "Psy nemají rádi nebo neradi, že, Sascho?"
"Ne." Ne, pokud byli normální. Přemýšlela, jestli by si někdo všiml, kdyby si vzala jeden další koláček. "Něco je buď užitečné, nebo není. Mít rád do toho nepatří."
"Tady." Lucas zvedl k jejím rtům další koláček. "Možná že čokoláda změní tvé smýšlení."
V hravé křivce jeho rtů prodlévalo pokušení.
Sascha nebyla dost silná, aby odolala. "Protože jsme ještě neměli oběd, tohle poskytne potřebné kalorie."
"Lucasi! Znovu jsi pracoval přes oběd? Oba dva, sednout!" Tamsyn ukázala ke stolu. "Nikdo neodejde z mojí kuchyně hladový."
Sascha byla hierarchií v místnosti zmatena. "Myslela jsem, že Lucas je tvůj alfa."
Lucas se zasmál. "Jo, ale tohle je Tamsyna kuchyně. Mohli bychom stejně dobře sedět, než na nás hodí hrnec." Zamířil ke stolu. "Tammy, přiznávám se. Přišel jsem sem, abys mě nakrmila. Nikdo nevaří jako ty."
"Utni tu sladkou řeč, Lucasi Huntere." I přes ostrá slova se brunetka usmívala.
Sascha se snažila dojíst svůj koláček klidnějšími kousnutími, místo aby ho vdechovala. Bude si muset propašovat nějakou čokoládu do svého bytu. Poprvé našla něco relativně bezpečného, co dopřát svým smyslům. Jeden další hřích neudělá rozdíl k životu, který žila v tajemství, od té doby, co si pamatovala.
Zrovna si sedli, když se do místnosti vbatolila dvě malá leopardí mláďata. Oči široké, sledovala Sascha pár klouzat přes lesklé dřevo podlahy, než bylo zachyceno kobercem.
Několik dlouhých, tenkých škrábanců označovalo jejich průchod.
"Romane! Juliane!" Tamsyn vyšla zpoza pultu a zvedla obě mláďata za kůži na jejich krcích. "Co si myslíte, že děláte?" Dvě ostýchavé leopardí tváře se obrátily, aby se na ní podívaly. Sascha byla fascinována kotěcím vrněním vycházejícím z jejich krků. Tamsyn se zasmála. "Vy dva kouzelníci. Víte, že byste neměli pobíhat po domě. Tenhle týden už jsem ztratila dvě vázy."
Mláďata se zavrtěla.
"Tady." Tamsyn přešla a položila je na stůl. "Vysvětlete to sami vašemu strýčku Lucasovi."
Mláďata dala hlavy dolů na jejich packy a vzhlédla na Lucase, jako by čekala rozsudek.
Sascha nechtěla nic víc, než přejet prsty skrz hedvábně jemnou kožešinu nejbližšího k ní. Byla tak krásná, jejich oči živé zelené zlato, které ji okouzlilo.
Téměř vyskočila ze židle, když Lucas vedle ní zavrčel, nízký rachot, který vyšel z lidského krku, ale zněl naprosto divoce. Mláďata vyskočila a zavrčela nazpátek. Lucas se zasmál. "Děsivá, že?" Jeho oči ji zvaly, aby se připojila k zábavě.
Nemohla odolat. "Divoká."
Jedno z mláďat najednou sklouzlo, aby stálo před ní, tak blízko, že byli téměř nos na nose. Sascha fascinovaně hleděla do těch očí. Pak otevřel ústa a zavrčel na ní dětským vrčením. Smích jí zabublal v krku. Jak mohl kdokoliv zůstat klidný kolem takového uličnictví? Ale ona byla Psy a nebylo jí dovoleno se smát. Přesto nebyl způsob, jak by si nedopřála alespoň jeden další smysl. Nemusela by nikdy znovu dostat tuhle šanci. Natahujíc se, napodobila Tamsyno držení a zvedla mládě za kůži jeho krku. Jeho srst byla jemná, jeho tělo teplé. Zavrtěl se a zavrčel, bojujíc s její rukou se zakrytými drápy a ona si uvědomila, že si s ní hrál. V tu chvíli druhé mládě vyskočilo, aby přistálo na jejím klíně a začalo šplhat po jejím těle.
Ztracená se obrátila k Lucasovi. Jeho pobavení bylo zřejmé. "Na mě se nedívej, miláčku."
Zúžila oči na její dva malé spoluhráče. "Jsem Psy. Mohu vás proměnit na krysy." Mláďata se přestala vrtět. Zvedajíc to jedno v jejím klíně je položila obě na stůl před sebou a sklonila se na jejich úroveň. "Buďte velmi opatrní na lidi, jako jsem já." Bylo to jemné, upřímné varování.
"Nevíme, jak si hrát mile."
Uhánějíc vpřed na malých mláděcích packách jí jedno z mláďat rychlým pohybem olízlo špičku nosu. Byla tak polekaná, že vyhrkla, "Co to znamená?"
"Znamená to, že se mu líbíš." Lucas ji zatahal za cop. "Ale na tom ti nezáleží, že?"
"Ne." Přála si, aby se jí přestal dotýkat. Ne proto, že by se jí to nelíbilo, ale protože se jí to líbilo až moc. Dělalo ji to hladovou po věcech, které nikdy nemohly být její. A pokud někdo hladověl příliš dlouho, začali hladovět. Začali být zranění.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Pavla Pavla | 12. května 2012 v 11:13 | Reagovat

Och, moc děkuji za super překlad... :-D Neříkala jsi ale, že jsi tuhle knížku musela stáhnout? :-x

2 evik evik | 12. května 2012 v 11:45 | Reagovat

prosím pokračuj nadherné...děkuji, děkuji moc :-)  :-)  :-)

3 Barny Barny | Web | 12. května 2012 v 19:18 | Reagovat

[1]:

[2]: však není zač ;-) Jop, uvažovala jsem o tom, ale teda nechce se mi s ní loučit... nechala jsem se inspirovat tím, co jsme s Hani spáchaly na Sweet Evil a rozhodla se, že pak napíšu nakladatelství, že bych jim udělala takovou reklamu zadarmo, kdyby mi poslali 1/3 knížkek, abych je přeložila do češtiny a oni se dozvěděli názor čtenářů a popř. jestli jí vůbec vydávat... a reklamu bych asi udělala na Hunting Ground, Fair Game a výzkum na Slave to Sensation... :-D  :-D ale teda uvažuju hodně dopředu. nejdřív jim musím samozřejmě napsat a ještě předtím jsem slíbila pomoct Hani se Sweet Evil... :-D  :-D

4 Pavla Pavla | 12. května 2012 v 19:28 | Reagovat

[3]: To je moc dobrý nápad! 8-) Myslíš, že bude nakladatelství pro?
Protože když si v knihkupectví přečtu anotaci a líbí se mi, knížku si koupím. Ale když ji pak čtu, spíš mě zklame. Jsem asi hodně náročný čtenář :-D  :-D

5 Barny Barny | Web | 12. května 2012 v 20:29 | Reagovat

[4]: Neřekla bych, že jsi. Už jsem sama zjistila, že anotace bývají někdy hodně odlišné od skutečného obsahu knížky a že i když někdy navnadí a ona se jeví přímo neskutečně, tak pravda bývá jiná a zase naopak. Takže si říkám, že tahle "reklama" by nemusela být marná. Ono nakladatelství zatím stejně neví, kdy to vydá, takže by měli alespoň průzkum... Což mi ještě připomíná, že skupina na faceu, ve které jsem i já, posílala návrh na překladatelky do nakladatelství, ze kterých kladně odpověděl Fantom a my tam následně poslaly naše překlady, ale odpověď zatím nikde... bych se na to taky mohla konečně pozeptat, když už jsem si vzpomněla... :-D  :-D

6 Pavla Pavla | 12. května 2012 v 21:41 | Reagovat

[5]: A já si myslela, že trpím sklerózou jenom já :D  :D
Ale máš pravdu. Když čtu knížku překládanou na internetu a líbí se mi, jsem ochotná si ji koupit. Ale samotná upoutávka na novou knihu mě nezaujme. Spíš odradí. To máš stejné jako s novým výrobkem. Ať už je na něj udělaná sebelepší reklama, je nový a tudíž mu nevěříš. Dáváš přednost těm starším, které jsou zaběhnuté a víš, co od nich čekat. Učitelka ekonomiky by ze mě měla radost! :-D  :-D

7 síma síma | 14. května 2012 v 16:59 | Reagovat

díííííííky! je to boží!! :-D

8 Nel Nel | 15. května 2012 v 15:14 | Reagovat

[6]: mě anotace taky občas slamou ale pořád di kupuji nový knížky tžeba od autorů které už znám :) nebo když je pěkná anotace a obálka a v knihkupectví si přečt pár stran a líbí se mi, taky kupuju :) Ale máš pravdu že to lidi navnadí, třeba já sem četla knížku, divergent, jejíž překladatelka se na to u 24 kapitoli (z 50) vybodla a hodlám si ji jen díky ní koupit :)

díky moc a překlad :-)

9 Pavla Pavla | 15. května 2012 v 18:42 | Reagovat

[8]: Taky jsem to četla ;-) Její starý blog mám ještě v záložkách... :-D
Je škoda, že s tím sekla...

10 kiki kiki | 17. května 2012 v 16:06 | Reagovat

prosím prosím kdy bude další kapitolka? :-)

11 Barny Barny | 17. května 2012 v 17:11 | Reagovat

[10]: upřímně to momentálně netuším. ve škole nám teď dávají zabrat - chtějí si na poslední chvíli nahnat co nejvíc známek a navíc mi dívčina, co s ní překládám Školu noci 9 psala, že tuhle kapitolu nestíhá a jestli bych jí teda nemohla přeložit já, přičemž musím úplně od začátku... prostě momentálně absolutně nestíhám.. :-(  :-(  :-(  :-)

12 lenkavysocinka lenkavysocinka | E-mail | 21. května 2012 v 15:19 | Reagovat

uplně boži doufám, že ji brzo vydají, protože se mi moc líbí a ještě mám dotaz, Barny kolik má dílu ? díky za info

13 Barny Barny | 21. května 2012 v 17:05 | Reagovat

[12]: hledala jsem, hledala a našla tohle:
http://www.nalinisingh.com/psy.php
Jinak co se týče dalšího dílu - ve škole je pořád napilno a učitelka nám oznámila, že než nás pustí na praxi, napíšeme si písemku z obou ročníků a obou sešitů ošetřovatelství, jak teorie, tak praxe a kdo neprojde z písemky, na praxi se nedostane, takže času moc není... :-(
snad vám to moc nevadí. Jinak ještě k Slave to Sensation - myslíte, že by se tu obtěžovali vydat všechny díly?? Když vezmu, jak to dopadlo se Sherrilyn Kenyon...

14 lenkavysocinka lenkavysocinka | E-mail | 25. května 2012 v 0:09 | Reagovat

[13]: ach muj bože ono je to už vydáno tolik let a tolik dílu ,sice jsem z toho webu nepřečetla nic ,jen jsem viděla kolik dílu ,jdu do kolen to než přeloží ten poslední tak umřu,nebo budu hooodně šedivá nebo plešatá [:tired:]  :-?  8-O Bárníku nechtěla bys byt moji soukromou překladatelkou ;-)  ;-)  ;-)  :-P  :-D

15 Tara Tara | 25. května 2012 v 11:25 | Reagovat

[13]: Porovnáváš neporovnatelné - Knižní klub/Ikar a Fantom Print. Ono je celkem logický, že Kenyonovou přestali v KK vydávat. Knižní klub přišel s upířinou v době, kdy ji tu nikdo nechtěl (2006, upíří boom nastal až 2009) a tudíž neměli dostatečný počet prodaných výtisků, aby je zajímalo pokračování. A jak jsem již několikrát apelovala na KK, tak do pokračování se jim nechce, protože jsou tu všechny knihy přeložené a oni tak počítají s ještě nižšími tržbami.
Fantom od sérií neustupuje, pokud budou mít vysoké tržby. A svými překlady ty tržby můžeš snížit. Být tebou, tak se na překlad Nalini vyprdnu, vzhledem k tomu, že vyjde u stejného nakladatele, u kterého jsi měla problém se Štvanicí a Lovištěm, a vyberu si na překlad něco, co u nás nevyjde ani příští rok. Třeba Lora Leigh.
A myslím, že Nalini vydají celkem rychle. Kolik má dílů? 10? 11? S třemi až čtyřmi knihami ročně to je za chvíli vydané celé.

16 lenkavysocinka lenkavysocinka | E-mail | 25. května 2012 v 18:18 | Reagovat

[15]: přijdeš mi povědomá,nejmenuješ se na tomhle blogu ještě KARLA!!!!!no to by pak tvym komentum,slíděním a udáváním odpovídalo! a takovym informacích,na nás obyčejné lidi si moc informovaná,spíš bych tě typla na nějakou spisovatelku,nebo na někoho kdo pracuje v nakladatelství,povíš mám kdopak se skrýva za přezdívkama?
jestli nejsí Karla tak se omlouvám,jestli jsi tak jsem ti minule něco napsala ,tak se podle toho zařiď !!!! :-?

17 Tara Tara | 25. května 2012 v 21:31 | Reagovat

Jaká Karla?? Já sem jenom chodím číst překlady a diskutovat. Trochu klidu.
A to, co ty považuješ za "moc informovaná", je používání zdravého selského rozumu. Možná by sis mohla zjistit, co to znamená.

18 lenkavysocinka lenkavysocinka | E-mail | 27. května 2012 v 10:54 | Reagovat

[17]: jo určitě??????????????? :-P

zase slovíčkování? ale  ale :-D já zapomněla, že ty nejsi informovaná jen víš o všem.

19 D.C.M. D.C.M. | 27. května 2012 v 16:10 | Reagovat

Tara a Lenkavysocinka: Ono je lehké "být v obraze". Sem jsem se dostala jednoduchým zadáním názvu knížky do Seznamu a tohle byl první odkaz. A to jsem jen hledala, jestli tu má Nalini nějakou fan základnu. Když chci informace o knihách, tak si oběhám několik osvědčených webů, blogů a fan stránek a hned mám zpráv, že nejsou k zapamatování. Skoro každej se hned pochlubí, když mu vydavatelství napíše v reakci na dotaz, že tohle a tohle budou vydávat. Což opravdu nevyžaduje důvěrné kontakty nebo  pracovité špehy v nakladatelstvích, ale naopak selský rozum. Třeba ten zmiňovaný FP má na svém webu místo, kam se dají psát dotazy a průběžně na ně odpovídají.
Mimochodem, překlad knihy před oficiálním vydáním = nižší tržby a větší pravděpodobnost, že už pokračování nebude je rovnice dost stará. Platí pro pirátské kopie filmů i pro knihy (všichni známe šílenství jménem Harry Potter).
Barny: A teď k překladu StS. Být na tvém místě, tak by mě stud fackoval. Vypadá to skoro jako protažené překladačem. Např... To byl důvod, proč Temná Řeka pronásledovala vysokou-úroveň Psy po měsíce, hledajíc způsob, jak proniknout do jejich obrany. Podle PsyNet se jejich sazba chyb blíží nule.
Čeština je bohatá na slovíčka a hraní s nimi, jak dokazují Tara a Lenkavysočinka, ale to tu nikde nevidím. Mimochodem povedla se ti úžasná bota - nesmysl (v textu je hned několikrát). S trochou logického uvažování by se to dalo přeložit naprosto jinak. A stačila by k tomu pouze zkušenost se čtením podobných česky vydaných knih. Kniha sama o sobě je povedená, ale tvůj překlad ji rozhodně nesluší.

20 Barny Barny | 27. května 2012 v 21:06 | Reagovat

Milá D.C.M.,
když dovolíš - vím, že moje překlady nejsou dokonalé a nikdy jsem to netvrdila. Vzhledem k tomu, že to sama překládám i sama dělám korekci a do toho musím stíhat školu, přičemž výuka angličtiny u nás se nedá počítat a jsem tím pádem v podstatě samouk, si myslím, že překlad jako takový je relativně dobrý a čitelný. Uznávám, že některé části pro určité lidi nevypadají čitelně, ale předpokládá se, že každý průměrně inteligentní člověk si to přebere po svém, takže bych ti byla převelice vděčná, kdybys tu nekritizovala mě, můj překlad a moji "nedostatečnou" slovní zásobu. Koneckonců nikdo se tě neprosil, abys můj překlad četla - bylo to tvé vlastní svobodné rozhodnutí, ale zjevně prostě potřebuješ někoho kritizovat. Ale dobře - stalo se a já si vezmu poučení, že věty musím puntičkářsky kontrolovat i když se to protáhne až na týden. Holt si budete muset na kapitolu počkat déle...

21 D.C.M. D.C.M. | 28. května 2012 v 16:48 | Reagovat

[20]:
Drahá Barny, (jak já miluju ironii)
překlad je čitelný, ale místy chaotický. Na školu se nevymlouvej, protože nikdo tě se zbraní v ruce nenutí překlad dělat. I moje angličtina je výsledkem spíš samovzdělání než školních znalostí. Můžeš si číst knížku sama pro radost, když už ji zprostředkováváš jiným, tak by to chtělo text "vytunit" k dokonalosti. A na některé věci ani nepotřebuješ extra vědomosti, ale dobrý slovník a trošku citu pro napsaný text.
Máš vysoké ambice, jak hádám podle komentářů víc nahoře,ale věnuješ tomu málo práce. Zdarma ani kuře nehrábne. Chceš něco dokázat, tak podle toho jednej...  
PS: Proč tu svůj překlad máš, když nechceš, aby jeho čtenáři pronesli svůj názor? Nebo toužíš po čtenářích slepě a velkým nadšením ti lezoucích...

22 Barny Barny | 29. května 2012 v 21:13 | Reagovat

[21]:

Milá D.C.M,
ironie? Eufemismus. A očividně velice zveličený.
Tak ale už dost. Tohle je poslední komentář, který ti tady píšu, byť nepochybuji o tom, že hrdost ti zabrání nechat mi poslední slovo a tak při své příští návštěvě objevím další dáreček, který na mě bude dštít jedovatosti na míle daleko, ale k tomu už se nebudu vyjadřovat – jinak bychom se tu mohly donekonečna dohadovat jako malé děti a já si rozhodně umím představit produktivněji vynaložený čas a energii, než takhle. Třeba na tu školu, na kterou se podle tebe jen vymlouvám.
Vysoké ambice? My dvě očividně máme zcela odlišné vnímání reality, protože to, v čem ty vidíš vysoké ambice, v tom já vidím snahu se něco dalšího naučit a podělit se o to i s dalšími lidmi, kteří by to mohli ocenit, popřípadě mě jinak poučit.
Co se týče té kritiky – rozhodně ji neodsuzuji, spíše podporuji, protože znamená, že mám možnost se v něčem zlepšit. Nepopírám, že jsem ráda, když mi lidé píší, že se jim překlad líbí atd., ale na druhou stranu vím, že nic není dokonalé a nic není bez háčku, takže se tím člověk nesmí nechat „oblbnout“.
Ale napadlo někdy tebe, že to lze vyjádřit i slušně a bez urážek? Stačilo by prostě: „Neseděla mi tam tahle věta:…“ a já bych si vyčlenila čas, podívala se na to… ale ne, musíš mě hned urážet a odsuzovat. To už bych já mohla rovnou napsat, že tě vidím jako záštiplnou mrchu, která musí ubližovat (pardon za ty výrazy, ale některé situace prostě silnější slova vyžadují...), a přitom klidně můžeš jinak být pohodový člověk. Takže menší otázečka – nefackuje při tomhle všem stud TEBE?
Nu, jestli někdy budeš schopná napsat neurážlivý komentář o tom, co by se dalo zlepšit, tak to klidně beru, ale všechny výlevy podobné tomuhle budu prostě ignorovat.
Loučí se Barny

23 lenkavysocinka lenkavysocinka | E-mail | 1. června 2012 v 19:26 | Reagovat

[22]: ;-)  :-D  :-)

24 Nikola Nikola | 2. června 2012 v 11:05 | Reagovat

vim ze ted nemas cas, ale chtela sem se zeptat kdy tak nejak bude dalsi preklad, jinak moc pekny blog :-)

25 Barny Barny | 2. června 2012 v 17:35 | Reagovat

[24]:Děkuju za pochvalu :-) Jinak co se týče překladů - většina jich je bohužel v zavirovaném pc mazlíkovi, takže momentálně nedostupná. Ale tady na bráškovo notebooku jsem začala konečně překládat místo Hani další kapitolku Sweet Evil, takže bych ji snad po nějaké době mohla přidat... ;-)  ;-)  :-D  :-D

26 Zuzka Zuzka | 3. června 2012 v 18:45 | Reagovat

moc pěkná kapitola, kdy bude další? :-)

27 Barny Barny | 4. června 2012 v 18:33 | Reagovat

[26]: tak jsem to znovu zkusila, ale můj zavirovaný pc mazlík mě bohužel nepustí dál, než na plochu. Max. když mám štěstí, tak načte ikony, ale k žádným souborům mě nepustí... :-( Budu se tam pro překlady dál postupně snažit dostat, ale zatím půjde asi jenom Sweet Evil, které mám na flešce... :-(  ;-)

28 Sísa Sísa | 7. června 2012 v 15:03 | Reagovat

ignoruj tu blbku... mě se tvoje překlady líbí :-) Nějaká chyba se najde u každého. Díky moc, že tohle překládáš a těším se na další :-)

29 Karin Karin | 12. června 2012 v 17:39 | Reagovat

já vím že ted máš hodně práce ale chtěla jsem se zeptat zda budeještě tenhle měsíc nová kapitolka :-)

30 Barny Barny | 16. června 2012 v 18:39 | Reagovat

[29]: Ufff... tak taťka podnikl nový frontální útok na počítač, ale zatím to bohužel vypadá, že bude muset celý systém přeinstalovat = ztráta veškerých dat, včetně knížky a přeložených kapitol... sakra!! Ale teda budu doufat, že se mu to povede nějak zachránit... Jinak začnu pracovat na další kapitolce Sweet Evil, když už by písemky měly pominout... ;-)  ;-)

31 Catherine Catherine | 24. června 2012 v 20:00 | Reagovat

Skvělý překlad! Díky moc. Kdy bude prosím další? Plánuješ překládat i přes prázdniny? :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama