close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Slave to Sensation - kapitola 4. 2/2

3. července 2012 v 12:31 | Barny
A druhá půlka hned tady... :D


"Pověz mi o PsyNet."
Odmlčela se. "Je to tajemství?"¨
"Je to soukromé."
"Jak najdete své partnery? Jak víte, že je on nebo ona tím jedním?" Její tón byl neutrální, ale její otázky obsahovaly narážky nejhlubší zvědavosti.
Přemýšlel, jestli by byla takhle pátravá ve všech aspektech života. Zvědavá milenka byla pro jeho panteří duši naprostá návnada. "To nemůžu zodpovědět - nejsem spářený." Viděl roztříštěné srdce svého otce po smrti své matky. Část něj nechtěla být vůči komukoliv takto zranitelná. Byl to jeden z důvodů, proč nikdy neudržoval dlouhodobý vztah s jakoukoliv ženou, lidskou nebo vrtkavčí. Páření nemohlo být tak snadno ovlivněno, ale dělal svůj nejzatracenější limit šancí, aby ho jeho družka našla.
Pokud by ho navzdory tomu ulovila, akceptoval by ji a pak by ji nikdy nespustil z očí. Pryč se svobodou - jeho družka bude chráněna každý moment svého života.
Vjel, aby zaparkoval na parkovišti budovy Temné Řeky, vypnul motor a otevřel dveře auta.
"Chtěl bys být?"
Otázka ho přiměla otočit se, aby čelil těm očím půlnočního nebe. Žádná Psy by se ho nikdy nezeptala. Žádná Psy by nikdy neslyšela kolísání v jeho hlase. "Ty chceš?"
"Je to soukromé?" Lehce naklonila svou hlavu na stranu. Byl to lehký pohyb, ale nebylo v přirozenosti její rasy, aby dělala takové pohyby.
Natáhl se a přejel jí prstem po tváři, chtíc vidět, co udělá. "Na tohle ti řeknu odpověď, až budeš mít oprávnění kůže."
Pod jeho dotykem zmrzla a pak sebou trhla pryč, aby vystoupila z auta. Když se k ní připojil na druhé straně, držela mezi nimi alespoň stopu velkou vzdálenost. Chtěl tu vzdálenost tak moc zrušit, až vystrašil sám sebe. Nepřítel začal vypadat až moc vábivě. Pocit její kůže byl otřes pro jeho smysly, temný med jako vřelé zlato otřené hedvábím, smyslné a svůdné.
Panter v něm toužil po víc, zatímco muž… muž si začínal myslet, že Sascha Duncanová byla jedinečná, Psy rozdílná od všech ostatních. Jestli ji to dělalo méně nebezpečnou, nebo více, to se ukáže. Co bylo jasné, bylo, že jak panter, tak muž jí byli zaujatí.
Kit na ně čekal v zasedací místnosti. "Ahoj, Lucasi." Zlomek pod šest stop byl chlapec vysoký, ale ještě ne zcela hotový. Ne, že by na tom v jeho věku záleželo. S jeho bohatými kaštanovými vlasy a tmavě modrýma očima nikdy nebude mít nedostatek ženské společnosti. Ale Lucas věděl, že mladistvý nejenom vypadal dobře - měl pach budoucího alfy.
"Sasho Duncanová, představuji ti Kita Monaghana."
Kit se usmál způsobem, který, jak se už naučil, přiváděl většinu žen do kolen, vše pomalu spalující a slibující rozkoše. "Těší mě."
Sascha přikývla. "Máte ty návrhy?"
Lucas se chtěl na sklíčený výraz na chlapcově tváři zasmát. "Kit pracuje na částečný úvazek jako generální asistent. Designér je Zara." Svléknul se z bundy. Když řekl její jméno vešla skrz dveře za nimi malá žena s moka kůží a oblačně šedýma očima. Sascha se okamžitě přesunula, aby zabránila kontaktu, ale pohyb byl tak nenápadný, že si ani Zara ani Kit nevšimli.
"Omlouvám se, že jdu pozdě," řekla Zara. "Kopírka se porouchala." Ve svých pažích držela svinuté kopie několika designů. Lucas jí pomohl položit je na kulatý stůl a ukázal všem, aby se usadili.
Sascha se posadila po jeho levici, Zara po její levici a Kit vedle designérky. Lucas si několikrát všiml Saschina pohledu na Zaru, od té doby, co vstoupila do místnosti a stejně tak, zřejmě Zara.
"Pokud máte problém se mnou pracovat, řekněte mi to teď." Drobná žena nebyla jedním z těch, kdo jsou zticha.
Sascha nezareagovala žádným fyzickým způsobem, ale byl si jistý, že cítil zmatek. "Proč bych s vámi měla mít problém? Jste neschopná dělat svou práci?"
"Dokážu svou práci dělat dobře," vykousla Zara. "Některým lidem se prostě nelíbí fakt, že jsem tmavšího odstínu hnědé."
"Ta reakce je založená na ničem jiném, než lidských emocích. Já nejsem člověk." Sascha si vytáhla rukáv saka. "Pokud vás to uklidní, pak se prosím podívejte, že jsem také… tmavšího odstínu hnědé." Nádherný bohatý med její kůže vypadal, že září, i v elektrickém světle.
Lucas cítil Kitovo zvíře trhat otěžemi a nemohl chlapce vinit za chtění dotknout se. Saschina kůže byla pozvání smyslům a teď, když ji jednou pohladil, shledal se hladovějícím po více.
Zara se zasmála. "Pokud vám nevadí moje zbarvení, tak proč na mě tak zíráte?"
"Nejsem si jistá, ale nevypadáte, že byste byla leopard."
Lucas zmrznul. Nebyl žádný způsob, jak by Psy na tohle přišla. Žádný. Cítit další zvíře byl vrtkavčí rys. Jaký přesně druh Psy byla sakra Sascha? Přivedl špiona do svého světa, zatímco se snažil infiltrovat ten její?
Zara neodpověděla, dokud jí nedal jemné pokývnutí. "Nejsem. Jsem vzdálená sestřenice - divoká kočka."
"Proč tedy pracujete v leopardím podnikání?"
"Protože je v tom nejlepší." Lucas přitáhl Saschinu pozornost zpátky na sebe. Část toho bylo, protože si myslel, že byla příliš nebezpečná, aby byla přenechána někomu jinému. Ale část toho byla, protože se mu nelíbilo, aby byla fascinovaná někým nebo něčím jiným, kromě něj. Vzhledem k jeho majetnické povaze se z tohohle mohl stát problém. Velký problém.
"Dal jsi jí povolení tu pracovat?" Byl důvod, proč vrtkavci nedávali Psy informace - mělo to co dočinění s přežitím. Nicméně tohle sousto bylo všeobecně známo. "Když jsem ji zlákal, aby se k nám připojila, musel jsem jí zajistit bezpečnost." Aby to zajistil, "adoptoval" ji do Temné Řeky po celou dobu jejího pobytu. Byla označena pachy jeho a jeho ochránců, takže nepřátelé a stejně tak přátelé vědí, ke komu náleží.
Kdyby to tak nebylo… Byl důvod, proč predátorští vrtkavci byli velmi opatrní při bloudění do oblastí kontrolovanými jinými predátory.
Kontrolní pracovníci neměli pravomoc v mezi-vrtkavčích sporech a ve vrtkavčím způsobu vyřízení mohly být věci divoké.
Občas byli kvůli nim na zadní, když šlo o podnikání, protože Psy se mohli pohybovat mnohem rychleji. Ale nakonec se to vyvážilo - na rozdíl od Psy měli otevřené-a-uzavřené přátelsko-nepřátelské hranice. Nebylo tam žádné podrážení. Jeho rasa preferovala jít přímo po krku.
"Podívejme se na designy, Zaro," řekl, chtíc Saschu mimo tohle téma. Většina její rasy smýšlela o vrtkavcích jako o nižších bytostech, které si nějak prodrápaly svou cestu k dostatečné moci, aby držely zpátky Psy. Nikdy předtím se nesetkal s žádným, který by vypadal, že by respektoval jejich způsoby dost na to, aby se je chtěl naučit.
Byla jen zvědavá od přírody nebo byla předvoj záludné invaze, krmící vším, co se o nich dozvěděla, PsyNet?
Zara rozrolovala plán. "Tohle je design pro první dům."
"První?" zeptala se Sascha. "Nebudou všechny stejné?"¨
Kit zíral. "Ovšemže ne. Kdo by chtěl žít v něčem tak sterilním? Bylo by to jako ty rakve, ve kterých žijí Psy -" Náhle, když se zdálo, že si uvědomil, s kým mluví, zrudl.
"Vyndej si nohu z pusy." Lucas se snažil nekřenit. "Vrtkavci jsou rozdílní od Psy, Sascho. Máme rádi věci, které jsou naše samotné, věci, které jsou unikátní." Jeho oči se setkaly se zábleskem nočního nebe jejích a uvažoval, jestli cítila to, co cítil on. Bylo to, jako by je spojoval tenký vodič, vibrující jejich nepřiznanými vědomími jeden druhého. "Nedělíme se moc dobře."
V tom byl Lucas nejhorší. Co bylo jeho, bylo jeho.
"Chápu." Na chvíli se odmlčela. "Oddálí tohle termín dokončení?"
"Ne. Vzali jsme to v úvahu." Pokývl na Zaru, aby pokračovala.
"Protože je tahle oblast kontrolována leopardy a vlky, navrhla jsem domy většinou pro ně." Zara ukázala na široce otevřené a snadně přístupné prostory ať už na lidských nebo zvířecích nohách. "Ale mám pár plánů pro nepredátorské druhy."
"Jak pravděpodobné je, že by se chtěli usadit s kočkami a vlky?" Znovu její otázka zobrazila znepokojující náhled.
"To je ono," řekla Zara. "Většinou to moc pravděpodobné není. Mám na mysli, neútočíme na nepredátorské vrtkavce bez provokace, ale kdybyste byla jelen, chtěla byste žít vedle leoparda, který by jednou v noci mohl dostat hlad?" Byl to nejčernější z vrtkavčího humoru.
Kit se zakřenil. "Mňam, mňam. Miluju kebab z jelení zadnice."
Sascha se na něj dívala, jako by zkoumala brouka. Plus pro něj, se mladistvý nevrtěl a dokonce znovu vyzkoušel svůj úsměv. Saschina odpověď bylo zavření očí po tři vteřiny. Když je otevřela, řekla, "Byla mi dána pravomoc, abych vetovala nebo přijala návrhy. Prosím ukažte mi ty, o kterých si myslíte, že budou nejlepší."
Než mohla Zara promluvit, zeptala se Sascha na další otázku. "Budou vlastně leopardi a vlci koexistovat v míru? Nechci promrhat peníze stavěním pro vlky, pokud nepůjdou do blízkosti leopardů a naopak."
Tohle bylo za neobvyklým. Lucas věděl, že bude muset na tuto štíhlou Psy, která uvažovala znepokojivě jako vrtkavec, velmi pečlivě dohlížet. Řekl, "Vyhlásili jsme příměří, které nám dovoluje žít společně bez většího krveprolévání. Převážná část obyvatel budou leopardi, ale bude tam i dost vlků, aby se pro ně plánovalo. Je tu nedostatek domovů pro oba druhy."
To bylo proto, že Psy vlastnili mnoho stavebních podniků a stavěli rakve, které zmínil Kit - malé, kompaktní domy, kam by nevstoupil žádný predátor se sebeúctou. Duncanova rodina byla první, která pochopila potřebu pro účast vrtkavců v počátečních fázích rozvoje. Aby bylo možné vlákat lovce, šelmy, museli jste myslet jako oni.
Zara si vybrala ten moment, aby promluvila. "Tohle je návrh, který se mi líbí pro kočky a tohle pro vlky."
Položila na stůl dva poměrně základní plány. "Chystám se to odsud přizpůsobit půdě, výhledům a k dispozici náběhům do účtu. U pár domů začnu od začátku, aby odpovídaly osobnosti klienta."
Sascha studovala designy. "Abyste to udělala, musíte vědět, kdo bude kupující."
"Už máme čekající seznam potenciálních kupujících. Jejich peníze jsou na našem důvěrném účtu." Lucas sledoval Saschiny oči, když vzhlédla a zachytil momentální zablikání ve hvězdách, které je z vnitřku rozsvěcovaly. Překvapení, bejby, cítil, jako by říkal.
"Co?"
"Je to první nová výstavba, která je navrhována a stavěna vrtkavci." Pokrčil rameny, plně si vědom že to přimělo svalstvo jeho ramen vystoupit pod tričkem. Jako jakékoliv kočce se mu líbilo, když byl obdivován, ale tentokrát to byl záměrný pokus přimět Saschu reagovat.
Podívala se pryč. "Takže jsi už věděl, že plně naplníš svou část dohody, když jsi vyjednával bonus."
"Samozřejmě."
"Považuji se za poraženou." Ale když se na něj podívala, neviděl nic jiného, než mírné přijetí.
Dobrá věc, že nikdy neměl rád snadnou kořist.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 evik evik | 3. července 2012 v 18:49 | Reagovat

paráda děkuji moc :-D  :-D  :-D

2 Catherine Catherine | 4. července 2012 v 13:23 | Reagovat

Super, díky za překlad, kdy bude dalš kapča? ;-)

3 Barny Barny | 4. července 2012 v 13:39 | Reagovat

Vůbec není zač ;-)  :-D

[2]: pracuju na ní, ale zítra už má rodinka volno, což znamená hodně snížení času - podle nich by mi měly stačit dvě hodiny na pc denně, ale za tu dobu člověk žádnou kapitolu prostě nepřeloží. Pokusím se to co nejdřív vybojovat... ;-)  :-D

4 Mer Mer | 5. července 2012 v 15:33 | Reagovat

Juch!

5 lenkavysocinka lenkavysocinka | E-mail | 10. července 2012 v 0:16 | Reagovat

hurá hurá hurá :) ;-)  :-D

6 Glee Glee | 13. července 2012 v 22:19 | Reagovat

prosím, prosím, kdy bude další kapča? :-)

7 Barny Barny | 13. července 2012 v 22:34 | Reagovat

[6]: kapitolka je na korekci u Hani. Jediné, co momentálně vím, je, že by měla být do neděle (což teda poděl), ale zkusím jí napsat, jestli by se to nedalo krapet uspíšit.. ;-)  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama